(Kliknutím otevřít obsah – a zde i lze stáhnout knihu BOJ O KÓTU 718)

08.11.2011 20:49

Pokus o bilaterální hrátky s USA za zády Evropy

                                                     Jan Neoral

   

V pátek večer 20. ledna 2007, bezprostředně po ustanovení Topolánkovy vlády,  USA oficiálně požádaly vládu ČR o zahájení jednání o umístění radarové základny systému protiraketové obrany v Česku, oznámil premiér Mirek Topolánek. Ke konečnému verdiktu povedou měsíce jednání. Podle premiéra ale nebude referendum, rozhodne prý parlament.

   „Včera večer telefonoval náměstek amerického ministerstva obrany,“ uvedla ministryně obrany Vlasta Parkanová. Spojené státy tak oficiálně potvrdily zájem vybudovat v Česku protiraketový radar.

Podle ministra zahraničí Karla Schwarzenberga byly ještě ve večerních hodinách informovány všechny politické strany i prezident.

   „Vláda je připravena žádost Spojených států seriózně zvážit a o podmínkách umístění radarové stanice důsledně vyjednávat,“ prohlásil premiér Topolánek. Návrhu je ale velmi nakloněný. „Těší mě, že se té aktivity účastníme, i když se jedná jen o radary,“ prohlásil.

   Podle Topolánka je radar na českém území především otázkou mezinárodní prestiže. „Prestiž je to první slovo, až za ním následují bezpečnost a očekávané ekonomické výhody", řekl na konferenci novinářům.

   Topolánek také ujistil, že radar nepoškodí své okolí. „Radarová stanice, tak jak je koncipována, nebude mít negativní dopad na obyvatelstvo okolních obcí, kvalitu jejich života ani životního prostředí“, ujistil Topolánek.

   Topolánek se nesouhlasu veřejnosti neobával. „Až 65 procent občanů radarovou stanici podporuje. Česká veřejnost se s projektem ztotožní,”  sebejistě oznámil občanům.

Dodatečně, tedy dnes, už je všeobecně známo, že si Topolánek, jako skoro vždy, příliš fandil. Nakonec bylo proti radaru v Brdech 75 % občanů České republiky. A paradoxem je, že 17. září 2009 "byl proti" nakonec i sám Barack Obama, prezident USA. 

Servilita kombinovaná s nadměrnou sebejistotou

   V tom svém očekávání (že se mu podaří nainstalovat do Brd americké radarové monstrum) se tehdejší premiér Topolánek velmi zmýlil. Tehdy to ovšem netušil, pokud tušil, nepřipouštěl si to. Osobně se domnívám, že i kdyby si to připustil, nic by se na jeho postoji nezměnilo. To až čas, ten neúprosný a nepodplatitelný analytik činů minulých, ukázal, s jakou sebevědomou arogancí předložil Topolánek radarový záměr svým občanům, a předem odmítl s nimi byť jen o radaru diskutovat.

   Kromě arogance projevil bohužel i notnou dávku hlouposti, neznalosti technického zázemí a podmínek provozu radaru, a také přezíravosti k občanům.

   Zejména, když prakticky během kratičké chvíle od vyslovení amerického požadavku, prakticky okamžitě, prohlásil v médiích ke svým občanům: "...já vás ubezpečuju, že z tohoto zařízení nevychází žádné záření".

   Vskutku obdivuhodný výrok, vzhledem k tomu, že toto prohlásil premiér ČR v prvních lednových dnech roku 2007 - a přitom ještě 6. června roku 2008 písemně sdělil ministr životního prostředí Martin Bursík předsedovi sněmovního kontrolního výboru Vladimíru Koníčkovi na jeho interpelaci v parlamentu, že: "...Vzhledem k tomu, že nejsou dosud známé konkrétní technické informace (o radaru, poznámka), je uvedená studie zpracována velmi obecně a její použitelnost je pouze orientační...a není tedy možné vyvodit, jaký dopad bude mít radar na živou přírodu".

   Z čehož evidentně vyplývá, že před tím premiér svým občanům i parlamentu lhal, když se jim zaručil, že radar je neškodný jak lidem, tak přírodě.

   Jen na okraj, ono je už samo o sobě velkým nesmyslem prohlásit o radaru, ať již jakémkoliv, že z něj nevychází žádné záření. Pak to totiž nemůže být radar. Každý radar pracuje na principu vysílání silného elektromagnetického vlnění, usměrněného vhodnou antenou na cíl - a přijímání slabého signálu, odraženého od cíle. Pokud tehdejší premier Topolánek popřel u tohoto radaru vyzařování, ani Nobelova cena není schopna ocenit nesmírný přínos tohoto "vědeckého" objevu. Proto se ani nedivím, že ji nedostal.  

K tehdejším "radarovým" záměrům vlády

   Od samého počátku bylo jasné, že půjde o dvě odlišné, ale přitom obě stejně závažné a nebezpečné roviny:

   Za prvé, vliv umístění radaru uprostřed Evropy na mezinárodně bezpečnostní situaci v Evropě. Nediplomatické, bilaterální a uspěchané jednání české vlády, kterou nezajímalo, co na to řeknou její spojenci v NATO. Podezřelý zájem české vlády na rychlou výstavbu amerického radaru o předem avizovaném blíže neurčeném obrovském výkonu, přičem (s výjímkou výkonu) chyběly jakékoliv jiné, technicky důležité informace.

   Za druhé, zdravotní riziko pro občany České republiky, pozemní i leteckou dopravu, negativní dopad na živou přírodu. To zdravotní riziko nejen v blízkém okolí plánovaného radaru, ale - jak se ukázalo a potvrdilo později - díky atmosferickým odrazům i v místech vzdálených až 100 km od radaru.

   Vláda od samého počátku otevřeně přiznávala, že jde výhradně o bilaterální jednání mezi USA a Českou republikou.  „Prestiž” v očích USA, „to je to první slovo“, říkal Topolánek.

   Je ale přece možné zachovat si u amerického spojence  prestiž, a přitom ho slušně požádat, aby vysvětlil, co nám to sem vlastně hodlá instalovat. Zeptat se, proč na stránkách Pentagonu se uvádí, že radary tohoto typu vyzařují do okruhu desítek kilometrů parazitní záření, které může rušit TV a rozhlasové vysílání, mobily. Že do určité vzdálenosti od něj nesmějí létat letadla, nacházet se výbušniny a osoby?

   Namísto otevřenosti v jednání vůči vlastním občanům použila vláda metodu, kterou byla navyklá používat. To jest metodu lží, zatajování faktů a předkládání vymyšleného ohrožení naší republiky. Pro nejistou "prestiž" dát v sázku bezpečnost a mír v Evropě, a ohrozit dokonce i zdraví a životy svých občanů - to dokáží jen političtí darebáci.

   Vláda tvrdila svým občanům, že technické detaily radaru jsou vojenským tajemstvím a že nemůžeme žádat, aby je americká strana zveřejnila. To ale nikdo nežádal. Stačilo jen nechat nezávislými odborníky přezkoumat to, co na amerických webech sděloval Pentagon veřejnosti sám.

   Byla to paradoxní situace: občané si na veřejných webech protiraketové obrany USA (Missile Defence Agency) detailně četli, co radary tohoto typu v Grónsku v Thule, na Aljašce a jinde vyzařují, zatímco naše vláda a politici koalice předstírali, že takové informace neexistují a jsou tajné. 

Každý mluvil o něčem jiném

   Topolánkova vláda odsouhlasila během jednoho dne umístění radaru do Brd, tedy monstra, o němž neměla nejmenší potuchy. Nevěděla nic o výkonu, zda není svým vyzařováním nebezpečné pro lidi – a zejména ji vůbec nezajímalo, jak takový postup za zády NATO přijmou právě ti evropští spojenci, které tak vláda svým rozhodnutím z možného jednání vyřadila.

   Naše vláda se tehdy opravdu chovala podivně. Z jakého jiného důvodu by mohl premiér Topolánek, jen pár dnů od schválení radaru, kdy neměl v ruce jediný technický detail, uklidňovat své občany v médiích prohlášením „...já vás ujišťuju, že z tohoto zařízení nevychází žádné záření“? Vzhledem k tomu, že sami Američané nežádoucí vyzařování podobných radarů na svých internetových stránkách připouštěli, premiér tehdy lidem vlastně vědomě a veřejně lhal.

   Vzpomeňme na neustále se měnící informace o radaru: Od prohlášení plzeňského hejtmana Zimmermanna o radaru s výkonem „silnější žárovky“, přes výkon „sportovního auta“ náměstka ministerstva obrany Martina Bartáka v sokolovně v Rokycanech, až po „několik desítek megawatů“ na vládním serveru www.radarbrdy.cz (odkud tento údaj po měsíci zase operativně zmizel, aby se namísto něj objevilo pouhých 170 kW).

   Vzpomeňme na 2 hektary prostoru potřebného pro základnu pana senátora Töpfera v Otázkách Václava Moravce, poté 30 ha ministra Vondry, a pak se 80 ha změnilo na 200 ha.

   Tehdejší ministryně obrany Parkanová tu chtěla mít „alespoň jednu velmi malou americkou základnu“, vicepremiér Vondra národu radar nutil, „protože nyní máme radar zadarmo, po Novém roce si ho budete muset zaplatit!“

   Tehdejší ministr zahraničí Karel Schwarzenberg byl také zcela mimo technické údaje: „…nálada v Kongresu (USA) se podstatně zlepší, když se ukážeme jako věrní spojenci USA.“

   Byly snad podobné věty těchto a dalších politiků tím, na čem jsme měli stavět svou jistotu v možných obavách o své zdraví a životy? O bezpečnost v Evropě? Toto měly být ty odborné důkazy a doklady o neškodnosti radaru?

    Bylo velmi, velmi podezřelé, s jakým spěchem se vláda snažila podepsat s USA smlouvy o umístění radaru a jeho americké obsluhy do Brd a dostat je do parlamentu k ratifikaci.

Bylo by nádherně zábavné a poučné (kdyby z toho nepramenilo současně velké nebezpečí pro občany tohoto státu) tehdy sledovat, jak politici Topolánkovy koalice naprostý nedostatek odbornosti a znalostí o radaru nahrazovali lhaním a silou, a ponižovali při každé příležitosti, s pomocí většiny médií, veřejně odbornost, vědění a inteligenci skutečných odborníků.

   Kolik vydali tito politici odborných statí a vědeckých prací o radiolokaci a o šíření elektromagnetického vlnění, že si dovolili vysmívat se veřejně uznávaným odborníkům a vědcům? Žádnou, samozřejmě. Zato ti, kterým se vysmívali a problém se snažili seriózně analyzovat, vědeckých prací na toto téma vydali nespočet a byli za ně u nás i ve světě oceněni.

Změna vládní taktiky za chodu

   Česká vláda už po několika měsících zjistila, že uprostřed Evropy si nemůže za zády NATO domlouvat svůj vlastní radar a vlastní prospěch – zejména, když vyšla najevo další vládou připravovaná dohoda, která vlastně ve své podstatě byla podrazem na sousedech v NATO. Podle ní by v případě útoku raketami „darebáckých států“ (tehdy to měl být Írán, potažmo Severní Korea) měly být přednostně za pomocí radaru v Brdech a interceptorů v Polsku zničeny rakety, útočící na Českou republiku. Krásný příklad spojenectví – být chráněn na úkor jiných měst v jiných spojenců, výměnou za svolení k umístění americké základny v Brdech.  

   Proto vláda změnila taktiku. Začala v médiích zdůrazňovat, že vyvine veškeré úsilí, aby se radar v Brdech stal záležitostí NATO a byl i touto organizací osvojen. V tomto kličkování vynikala zejména Strana Zelených. Této straně právě pro nedodržování vlastních předvolebních slibů začaly silně klesat preference, a tak potřebovala vzbudit zdání, že ona jediná ctí hlasy občanů.

    Ve dnech 2. až 4. dubna 2008 proběhl summit NATO v Bukurešti. Topolánek se snažil prodat radarové dítě i s dupačkami a dudlíkem. Ovšem přesně v duchu přísloví „vlk se nažral, koza zůstala celá“, hodnostáři NATO pronesli sice pro média pár frází o tom, že v budoucnu by se… eventuálně… jaksi mohlo uvažovat... ale radarové dítě si konkrétním činem či smlouvou  neosvojili.

   Generální tajemník NATO Jaap de Hoop Scheffer ve svém projevu v Černínském paláci 5. května 2008 sice naznačil, že „třetí pilíř americké protiraketové obrany umístěný v Česku a v Polsku bude významným příspěvkem k ochraně mnoha evropských členských států NATO…“, zároveň však podotkl, že systém nepokryje všechny členské státy, a proto je podle něj „nutné uvážit možnosti komplexnějšího pokrytí“.

(Je nutno vzpomenout, že v této době probíhaly mezi evropskými politiky vzrušené diskuze o tom, že radar dělí evropské státy na „chráněné“ a „nechráněné“.)

   Scheffer také upozornil na to, že je nutné zapojit do systému i Rusko proto, aby pochopilo, že nemá důvod být podezřívavé. Rusku je třeba vysvětlit důležitost systému, zdůraznil Scheffer s tím, že do budoucna si umí představit situaci, že by Rusko spoléhalo na NATO a NATO spoléhalo na Rusko.

   Generální tajemník NATO Jaap de Hoop Scheffer zřejmě zapomněl, že premiér Topolánek to na 18. kongresu ODS 24. listopadu 2007 v Praze vysvětlil jinak: „Nedopustit, abychom se opět plíživě sunuli do sféry geopolitického vlivu Ruska. To je ten pravý důvod, proč u nás má stát radarová základna. Už jenom proto stojí za to udržet tuto vládu.“

Slibem nezarmoutíš

   Bez ohledu na tyto rozpačité, nic neslibující závěry summitu NATO Topolánkova vláda prohlásila, že NATO vzalo americký radar za svůj – a nic jí  nebránilo pokračovat v jednáních s Američany a směřovat  k podpisům smluv. Využívala všech prostředků, aby lidi ne přesvědčila, ale aby jim radar vnutila.      Propagátoři radaru se snažili rozdělit starosty sdružené v „Lize starostů proti radaru“, a postavit je proti sobě a proti ostatním starostům.

   Proto premiér Topolánek vyrukoval už v létě roku 2007 se slibem, že bez ohledu na to, zda tu radar bude či nebude, dostanou brdské obce okolo zamýšleného radaru od státu jednu miliardu dvě stě padesát milionů korun na zlepšení zanedbané infrastruktury. Jak sám řekl, celá léta se těmto obcím žádné finanční prostředky nedávaly. Je na čase, aby se to napravilo.

   Usnesení tehdejší vlády Mirka Topolánka o poskytnutí 1,25 miliardy korun na rozvoj brdských obcí sousedících s vojenským újezdem je stále v platnosti. Ze slíbené částky 1,25 miliardy korun obce ale dostaly jen 13,5 milionů na projektové dokumentace, a pak, na zásah poslanců ČSSD, menší částky, řádově několik desítek milionů na kofinancování některých projektů.

   Dnes už se v Brdech ví, že tímto slibem chtěl tehdy premiér Topolánek zlomit starosty, aby vyslovili souhlas s americkou vojenskou radarovou základnou v blízkosti jejich obcí. Naprostá většina starostů mu neuvěřila. Dobře udělali. Jen několik z nich zapomnělo, co slíbil Topolánek před volbami v tzv. „smlouvě s voliči“, z níž vlastně nedodržel skoro nic. Slib zůstal pouhým slibem – a bohužel přinesl velké problémy těm, kdo mu uvěřili.

 

 

Z knihy BOJ O KÓTU 718:

 

Daily Telegraph: Trokavec (poč. obyv. 97) bojuje proti Americe 

Harry de Quetteville, Daily Telegraph, 27. dubna 2007

   Na loukách a sluncem ozářených kopcích středních Čech se připravuje revoluce, píše britský konzervativní deník Daily Telegraph. 

Vesničané bojují proti nejsilnější mocnosti na této planetě, která plánuje postavit v místním lese radar silný natolik, že by měl být schopen identifikovat střely odpálené na druhé straně světa. 

   Ale jejich vedoucí představitelé nemají pistole ani vidle. Namísto toho organizují povstání prostřednictvím volební urny. Tento demokratický odpor vyvolává odezvu v kopcích a údolích nedaleko základny české armády v Brdech, 80 km západně od Prahy, kde Amerika plánuje vybudovat polovinu své infrastruktury obranného protiraketového systému. 

   Jan Neoral, starosta vesnice Trokavec, uspořádal před měsícem referendum, aby zjistil, jaké mají na tuto stavbu místní lidé názor. 

„Přišlo hlasovat 72 lidí, 71 hlasovalo proti tomu plánu,“ uvedl tento týden. (…)

   Nyní podle vzoru pana Neorala připravuje celá řada dalších starostů svá místní referenda, aby zdůraznili, že i v jejich vesnicích jsou lidé v opozici vůči radarové základně. 

   Stejně jako v polském Gorsku, ve vesnici na baltském pobřeží, v blízkosti navrhovaného raketového sila, mají místní Češi dvojí obavy. 

Zaprvé se bojí, že občané, kteří budou bydlet blízko silného radaru, onemocní rakovinou a leukémií v důsledku toho, co pan Neoral nazývá „elektromagnetickým polem“. 

   Druhým důvodem je, že zatímco mají být údajným terčem raketové obrany Írán a Severní Korea, nejvíce ohroženo americkým plánem se cítí být Rusko, a Trokavec se nechce octnout na frontové linii nové studené války. 

„Tento radar jsou oči a uši Západu,“ zdůrazňuje Neoral. „A nyní je Trokavec terčem pro ruského prezidenta Vladimíra Putina.“ Rozhodnost vesničanů bojovat proti Spojeným státům je nakažlivá. 

„Všichni starostové říkají, že obyvatelé tady tu radarovou základnu nechtějí,“ uvedl Josef Vondrášek, starosta z nedalekého Rožmitálu pod Třemšínem. „Myslím, že zorganizujeme referendum společně.“

   Jiný místní starosta Pavel Hutr konstatoval, že se stalo morálním imperativem, aby místní lidé vyjádřili jasně svou opozici. 

„Pokud bude radarová základna postavena a nás se lidé budou ptát, co jsme proti tomu udělali, aspoň budeme mít čisté svědomí,“ uvedl. 

   Jedním novým nápadem, řekl Neoral, je apelovat na OSN, aby ochránila brdské lesy jako přírodní rezervaci, a zabránila tak realizaci amerických plánů. 

 

Proč zahraniční novináře fascinuje referendum 

v Trokavci a v okolních obcích

Jan Čulík, Britské listy, 27. dubna 2007

   Na rozdíl od iniciativy Ne základnám vyvolala skutečnost, že starosta Trokavce uspořádal ve své vesnici mezi jejími 97 obyvateli referendum o americké základně, širokou pozornost mezinárodních médií. Svědčí o tom i páteční článek v britském konzervativním listě Daily Telegraph.

   Proč tomu tak je? Na rozdíl od českých novinářů, které většinou absolutně nezajímají názory řadových občanů a raději podlézají mocným, případně na základě svého přesvědčení, že jen oni sami nejlépe rozumějí skutečnosti, dělají lidem v českých médiích kázání, jaké názory a postoje je správné zastávat, novináři ve zralých západních demokraciích jakéhokoliv politického přesvědčení jsou fascinováni, pokud řadový občan začne energicky vyjadřovat své mínění a sdružovat se v určité kauze. Proto tak obrovský světový mediální zájem o vesnici Trokavec. 

   V létě roku 2001, kdy britská vláda prováděla rasistickou selekci cestujících do Británie na pražském letišti, a zabraňovala Romům v nástupu do letadla podle barvy kůže, jsem se na tuto skutečnost pokoušel upozorňovat britská média. Nakonec z iniciativy Britských listů vyšel o věci dlouhý článek v deníku Guardian, ale většinou mi londýnští novináři, jimž jsem telefonoval, sdělili, že pro ně se záležitost stane zprávou teprve, až začnou čeští Romové demonstrovat před britským velvyslanectvím v Praze proti rasové diskriminaci.

   Signál je jasný: Chcete-li v nějaké kauze zaujmout světová média, musíte v ní něco veřejně dělat, ne jen tiše nadávat doma nebo v hospodě.

Perličky českých proradarových politiků

                    Jan Neoral

Karel Schwarzenberg, ministr zahraničí: „Já jsem to říkal, že jsem velice pro to, aby se budovala důvěra, že mi je také ale jasné, že co se dá budovat, se dá také bořiti a že jistá prohlášení prostě důvěru taky boří a o tom bychom se museli opravdu bavit a že ta důvěra o budování důvěry nemůže být jenom z jedné strany, nýbrž ta důvěra musí býti budována také z ruské strany, což tedy v souvislosti těchto prohlášení různých se mi zrovna nezdá ideální prostředek … tedy jenom byly hlasy, že bychom právě se měli snažit o větší budování důvěry v Rusku a tak dále a tak dále a tak dále“. (2. 5. 2007, interview s Vítem Pohankou)

(Poznámka: Říci do mikrofonu 89 slov, aniž by kdokoliv pochopil, o čem je řeč - to tedy smekám!)

Zpráva Karla  Schwarzenberga o vyjednávání s USA uvádí: „K otázce vlivu na životní prostředí a bezpečnost obyvatelstva je třeba uvést, že například paprsek radaru na Marshallových ostrovech je zaměřený na základní a střední školu, čímž je jednoznačně demonstrována naprostá neškodnost lidskému zdraví. Jedná se o radar, který by měl být demontován a následně převezen do ČR.“ (Právo, 22 .3. 2007)

(Poznámka: Škola stojí asi 2,5 km od radaru, viz satelitní Google Earth. Jak by musela být vysoká, aby na ni mohl být zaměřen paprsek radaru, když, jak nám tvrdí vláda, radar není z bezpečnostních důvodů nikdy možné sklopit pod elevaci dvou stupňů nad horizontem? Nám vychází 69,8 m. Nehledě na fakt, jak takovou hloupost vůbec může ministr vyslovit – představme si americkou obsluhu, jak natáčí anténu radaru na školu, aby podpořila teorii o jeho naprosté neškodnosti.)

 

Vlasta Parkanová, ministryně obrany: „Není to systém útočný, ale obranný. V tomto smyslu, dovolte mi to slovo. Filozoficky je tento systém ušlechtilý v tom, že pokud se zaměří proti útočným raketám, vezme jejich sílu a jejich smysl. … Jsem proti tomu, aby se o základně rozhodovalo v referendu a souhlasím, aby se Česko k protiraketové obraně připojilo“. (Novinky.cz, 4. února 2007)

6. února 2009, Bavorsko: 45. Mnichovská bezpečnostní konference: „Vondra i Parkanová prakticky vyloučili, že by radar v České republice nakonec instalován nebyl: ,Ty drastické titulky o tom, že radar je pohřben Obamou – takový pocit si skutečně nemohl z těch jednání, z nichž jsme přišli, odnést nikdo‘, prohlásila Parkanová po setkání s J. Jonesem, poradcem amerického prezidenta pro otázky národní bezpečnosti.“ (Tyden.cz, 6. února 2009)

 

RNDr. docent Pekárek, vládní komise pro dokázání neškodnosti radaru: „Záření, které by mohlo dojít do obcí, například nějakým odrazem, bude tak malé, že z hlediska hygienického a zdravotního je směšné o tom hovořit … Pokud by se radar teoreticky namířil přímo na vesnici, ani v tom případě by nebylo záření tak silné, jakému jsou vystaveni například lidé, kterým přímo do oken míří vysílač signálu pro mobilní telefony … K odražení paprsku od náhodného předmětu může ve výjimečném případě dojít, ale hodnoty odraženého záření budou ze zdravotního hlediska vždy zanedbatelně malé.“ (IDnes.cz, interview red. J. Svobody, 17. srpna 2007)

Generál Henry Obering, ředitel americké agentury pro raketovou obranu: „Když se mluví o zdravotních rizicích, hrozí podle Američanů velké problémy člověku, který by byl ve vzdálenosti 8 kilometrů po nějakou dobu vystaven přímo působení paprsku.” (Právo, 24. dubna 2007)

(Poznámka: Copak generál Obering nevěří panu Pekárkovi?)

 

MUDr. Peter Bednarčík, armádní a vládní propagátor radaru: „Ten paprsek je rozmítaný elektronicky. Když to řeknu nečesky, on se šmrdolí, takže teoreticky by se ten rogalista musel honit s tím paprskem elektronickým, uhnat ho, chytnout ho, zafixovat se na něj a kmitat s ním.” (Rádio Impuls 18. 8. 2007)

„Ta frekvence vám neublíží, to vám jenom poněkud prohřeje tkáň do hloubky několika centimetrů, zejména oči, protože tam je nejvíc žilek… ale to se do tří měsíců od expozice upraví.” (Britské listy, beseda s občany, Borovno 8. května 2007)

(Poznámka: Tento "člen zdravotní vládní komise", který podepsal prohlášení o naprosté neškodnosti radaru pro obyvatelstvo, zde veřejně v Borovně na besedě uvedl, že radar lidem v okolí jen prohřeje tkáně a oči, ale že se to zase spraví...to nevadilo tehdejšímu premiérovi Topolánkovi ujišťovat na téže besedě občany, že jim žádné záření nehrozí. Lhář zůstane lhářem, darebák zůstane darebákem. Tak nějak by se mohlo parodovat staré české pravdivé přísloví, že vůl zůstane volem...).

 

Mirek Topolánek, premiér: „Čekáme na nějaké konkrétní údaje od opozice a různých odborníků. Ty údaje a tím i celý zdroj znedůvěryhodníme. Nemůžou znát žádné údaje o radaru, protože ani my je neznáme.“ (Topolánek ke své suitě při obědě v Jincích před besedou s občany v Borovně, Britské listy, 4. června 2007)

 

Při besedě s občany v Borovně, 4. května 2007:

Tazatelka: „Při zkouškách na raketoplánu Columbia byla posádka ubezpečena o naprostém bezpečí vzletu a přistání. Přesto raketoplán shořel se všemi lidmi na palubě. Právě nám zde tvrdíte, že radar bude zcela bezpečný, účinky zdravotně nezávadné a že pokud by měl poškodit lidi, neschválíte ho. Co se stane, pokud to nebude pravda, a k poškození dojde?”

Topolánek: „Milá paní, všude umírají lidé. Někteří ve válkách, někteří při autonehodách, někteří jen tak.“ (Britské listy, 8. května 2007)

 

Topolánek: „Já vás ubezpečuju, že z tohoto zařízení  nevychází žádné záření!” (Britské listy,  28. července 2008)

(Poznámka: Radar je zařízení pracující na principu vysílání velmi silného elektromagnetického vyzařování paprsku a přijímání zpětně odraženého slabého signálu. Jinak to není radar, ale například rádio či televize. Sama vládní komise ve své zprávě zakázala v okruhu 28 km používat výbušniny a pilotům stanovila minimální bezpečnou vzdálenost od radaru na 9,5 km.

Missile Defense Agency, US Department of Defense (Agentura raketové obrany USA) uvádí na www.mda.mil/mdalink/pdf/fchap4c.pd, že rušivé vlivy parazitního laloku (grating lobe) na civilní komunikační zařízení jsou možné až do vzdálenosti 36 km (např. televizní přijímače 4 km, radiopřijímače 7 km, radiostanice UHF 5 km, radiostanice VHF 29 km).

 

Alexandr Vondra, vicepremiér: „Dnes máte radar zadarmo, zítra si ho budete muset zaplatit!” (Na adresu Milana Hlobila, který uvedl fakta, proč radar ohrozí zdraví občanů, a to nejen v Brdech): „Ten  pán asi celý život opravoval nějaké staré ruské radary…“ (Otázky Václava Moravce, Borovno, 25. 8. 2007)

(Doc. ing. Milan Hlobil, pplk. v. v., specialista v oboru radiolokační techniky a šíření rádiových vln. Vystudoval obor radiolokace v Dělostřeleckém učilišti v Martině a na Vojenské akademii v Brně. V oboru radiolokace pracoval v systému inženýrsko-technické služby protivzdušné obrany a v oblasti výuky a výcviku v armádě, naposledy v roce 2005 jako učitel na katedře radiolokace Vojenské akademie (Univerzity obrany) v Brně. Spolupracoval na modernizaci radiolokační techniky a při vojskových zkouškách radiolokátorů. Během více než čtyřicetileté práce v oboru měl možnost poznat oblast radiolokace po teoretické i praktické stránce, publikoval především v oblasti modernizace radiolokační techniky a učebních textů pro výuku systémů třídimenzních radiolokátorů a radiolokační techniky.)

 

Tomáš Klvaňa, vládní koordinátor pro radar: „Někteří lidé v Rusku si prostě nenechají vymluvit, že to není proti nim. To není proti nim, je to proti teroristům.“ (Rádio Frekvence 1, 29. listopadu 2007)

Topolánek: „Nedopustit, abychom se opět plíživě sunuli do sféry geopolitického vlivu Ruska. To je ten pravý důvod, proč u nás má stát radarová základna. Už jenom proto stojí za to udržet tuto vládu.“ (18. kongres ODS, 24. listopadu 2007)

(Poznámka: Pánové se nemohli dohodnout, proti komu to tedy vlastně je…).

 

Marek Benda, poslanec ODS: „Rozhodně budu hlasovat pro radar v Brdech a hlasoval bych pro radar i kdekoliv jinde. Nejsem obecně příznivcem referend a v bezpečnostních otázkách pokládám referenda za zcela nepřípustná”.

„Rozhodně mi není hanba, jak se ve sněmovně chovám. Při všech hlasováních myslím na zájmy lidí …” (Vipchat.novinky.cz, 17. února 2009)

(Poznámka: A dnes již víme, že „myslel” zejména na to, jak snadno a podivně získat titul JUDr. Jak vymyslet a prosadit „náhubkový zákon” pro dotěrné novináře. Jak vůbec vnášet do zákonů pasáže, směřující ve své podstatě proti lidem, kteří neměli to štěstí vypadnout ze školní lavice přímo do lavice parlamentní - a sedět tam dodnes.)

 

Karel  Schwarzenberg: „Na internetu se dají najít informace o tom, že podobné radary jsou napájené malými atomovými reaktory uloženými hluboko v podzemí. Můžete se zaručit, že tady tomu tak nebude?“ požadoval po ministrovi starosta vesničky Trokavec Jan Neoral (SNK). Schwarzenberg reagoval promptně: „S odpuštěním, myslím, že jsou to kecy. O ničem takovém nepadla ani zmínka a kdyby se něco takového plánovalo, tak budu první, kdo s tím půjde na veřejnost.“

(Právo 7.2.2007)

(Poznámka: Byly zveřejněny podrobnosti o modernizaci radarové základny Thule Air Force`s Base v Grónsku, kde je uvedeno, že „zásobování proudem bylo vyřešeno pomocí mobilní kontejnerové jaderné elektrárny … V Tuto East je také umístěn jaderný reaktor”. Pane Schwarzenbergu, nějak jste zapomněl „jít s tímto faktem na veřejnost“).

Projev Jana Neorala v evropském parlamentu:

(22. 2. 2009, http://blisty.cz/art/45364.html

   Vážené dámy, vážení pánové,
Liga starostů proti radaru byla založena před dvěma roky, když se starostové postavili proti záměru vlády umístit do České republiky americký radar. V Lize je dnes 57 starostů, a přes sto starostů vyslovilo Lize svou podporu.
   Přicházíme sem s nadějí, s vírou v rozum a rozvahu tohoto parlamentu.
   Drtivá většina našich občanů protestuje už dva roky proti záměru naší vlády umístit do České republiky tento radar. Naši cestu do Bruselu proti radaru podpořilo i všech 13 českých hejtmanů. To dohromady je přece úžasná síla! Česká vláda nebere ale hejtmany, starosty, ani své občany na vědomí. Odmítá varování vědců i politiků. Premiér Topolánek a vicepremiér Vondra ignorují a zesměšňují nejen naše vědce, ale i fyziky a profesory americké, kteří přijeli do České republiky, varovat před riziky, která radar Evropě přinese.
   Premiér Topolánek prohlásil, že radar má hlavně sloužit proti politické hegemonii Ruska. Ministryně obrany Parkanová řekla, že si přeje mít v Česku aspoň jednu malou americkou základnu. Ministr Schwarzenberg jednoduše oznámil, že radar „tu bude a nebudeme se nikoho ptát, nenecháme se kontrolovat“. Vicepremiér Vondra se na půdě parlamentu nechal slyšet, že na názorech lidí nezáleží, že „radar tu bude a hotovo“.
   Vážené dámy, vážení pánové, jestliže toto jsou ty hlavní důvody, proč česká vláda tak zatvrzele trvá na výstavbě radaru ve středu Evropy, pak nás i Evropu před takovými politiky ochraňuj Bůh!
   Česká vláda ohrožuje touto hrou na vlastním pískovišti bezpečnost a mír v Evropě a narušuje jednotu Evropy. Očekává od Ameriky za to přednostní ochranu. Naše vláda zcela vážně loni v médiích uklidňovala české občany, že pokud poletí na Evropu více íránských raket, než kolik bude antiraket v Polsku, pak přednostně budou zničeny rakety útočící na Česko…
Takže, dámy a pánové v Berlíně, Paříži, Brusselu, Londýně, v ostatních evropských městech hypoteticky máte smůlu, protože česká vláda si vyjednává bilaterálně přednostní obranu Prahy na úkor Vašich měst a ještě se tím veřejně chlubí, není to celé absurdní?
   Já se považuji za Evropana a nechci, aby můj premiér uzavíral obranný pakt s jednou velmocí, na úkor Evropy.
Jestliže se Evropa někdy rozhodne jako celek pro ten či onen druh své obrany, bude to evropské rozhodnutí a my s ním musíme souhlasit. Radar v Brdech a to, jak naše vláda a naši Zelení přemlouvají NATO a Evropu, aby si dodatečně osvojila české radarové bilaterální dítě, to přece není regulérní případ společné obrany!
   Prezident Obama chce antiraketový systém analyzovat, prověřit, a pak se rozhodnout. Naše vláda nebere ale v úvahu rezervovaný postoj prezidenta Obamy a občanům to tlumočí a servíruje tak, že USA budou ve výstavbě pokračovat, že tu radar bude a že nejsou pochyby o jeho efektivitě.
    Naše vláda nám lže už přes dva roky o radaru právě tak, jako Vám a Evropě lže o tom, že občané v Česku si radar přejí.
Ne, občané Česka radar nechtějí. Podle nezávislých průzkumů je 75 % občanů pro referendum o radaru, přes 60 % je proti radaru. A tento odpor stále sílí
   Vážené dámy a vážení pánové, až budete po našem odjezdu hodnotit, proč naše vláda chce za každou cenu, podezřele rychle a bez dohod s ostatními evropskými státy umístit americké radarové monstrum do hustě obydleného středu Evropy, pak myslete prosím, na to, že v té Evropě žijete i Vy a Vaše rodiny. Že je to náš společný domov.
   Nepodlehněte, prosím, přesvědčování některých českých vládních politiků, kteří se zbláznili do své radarové hračky a teď si ji nechtějí nechat vzít, protože by tím mohli ztratit svou politickou moc.
   Budoucnost Evropy nespočívá v nějakých bilaterálních raketových silech v Polsku a v radaru v českém lese. Budoucnost Evropy je v jejím sjednocování a ve vytvoření jednotné a silné obrany, ve spolupráci se spojenci, i s USA. Zdůrazňuji ale společné evropské obrany.
   Budoucnost Evropy je přece v konání, které kultivuje, ne destruuje. A já pevně věřím, že v posledních letech roste jednota těch, kdo mají dobrou vůli bojovat proti zlu v tomto zmateném světě.
   Na závěr mi dovolte poděkovat, že jsem před Vámi, poslanci Evropského parlamentu, mohl postoj většiny občanů České republiky proti militantním záměrům naší vlády tlumočit.

 

                                                           _____________________________

 

Těžko uvěřitelné podrazy vlády - a jak to nakonec dopadlo?

Tak to se dozvíte v knize BOJ O KÓTU 718, která je ke stažení zdarma na adrese:

http://www.ulozto.cz/x26r6bw/boj-o-kotu-718-s-barevnou-prilohou-pdf

Kniha má 245 stran textu formátu B5, obsahuje 84 černobílých fotografií, vydání v počtu 3 000 výtisků zajistil poslanecký klub GUE/NGL evropského parlamentu v Brusellu. Její součástí je barevná příloha s dalšími desítkami barevných fotografií. Kniha je chronologií, dokumentem o protestech občanů ČR, občanských iniciativ, Ligy starostů proti radaru, ale i všech rozumných lidí v Evropě proti umístění americké protiraketové radarové základny s radary o obrovském, nebezpečném výkonu, do samého středu Evropy, dva kilometry od českých obcí v Brdech.

V knize naleznete většinu událostí, týkajících se dění kolem amerického radaru, prohlášení a komentáře tehdejších  našich i zahraničních politiků, pozoruhodné a často velmi překvapivé formulace z jednání na úrovni obcí až vlád, ohlasy a postoje médií, demonstrace občanů a občanských iniciativ proti radaru, zejména pak detailní informace o nebezpečnosti tohoto radaru a to dokonce od amerických vědců a evropských politiků. 

 

Kniha je neprodejná, protože zákon o evropském parlamentu nedovoluje její distribuci za účelem zisku. Je možno ji ale zdarma stahovat, šířit, kopírovat, umisťovat na weby a stránky internetu, což je dokonce doporučeno - už z toho důvodu, aby se s postojem tehdejších politiků a s jejich arogancí k občanům vlastní země mohlo seznámit co nejvíce čtenářů.

Elektronická verze knihy má asi 48 MB, stažení z odkazu výše není tedy problémem ani pro pomalejší připojení. 

 

Obálka knihy Boj o kótu 718

 

Komentáře:

Datum: 09.01.2013

Vložil: Petr Pohorely

Titulek: prezidentske volby 2013

Dobry den,
s radosti jsem si precetl shrnuti udalosti ohledne myslenky vystavby americkeho radaru. V teto souvislosti nemohu pochopit podporu umelcu (koncert pro Karla) pro Karla Schwarzeberga, jako kandidata na prezidenta Ceske republiky.

Datum: 08.02.2013

Vložil: Jan Neoral

Titulek: Re: prezidentske volby 2013

Pro Petra: Domýšlivost některých našich umělců, s níž se domnívají, že jejich lejno nepáchne, je vskutku obdivuhodná. Nehodlám to zde rozebírat. Myslím si, že ten umělec, který jedním dechem říká, že jsme rudá a hnědá prasata, která nevolila Jeho knížecí jasnost, a druhým vykřikuje hesla a podepisuje petice proti vládě, která prostřednictvím ministryně kultury snižuje peníze právě na tu kulturu, je prostě jen hloupý člověk. Nepřemýšlí, že Jeho jasnost je přece 1. místopředsedou té vlády, je předsedou koaliční strany, odhlasoval v průběhu skoro tří let všechny ty reformní nesmysly a útoky proti lidem, kteří se živí "jen" poctivou prací. Takže člověk, který jásá, že "kníže" je "in", a současně nadává na snížení peněz na kulturu vládou, je schizofrenik.
A měl jste K.S. vidět v roce 2007, jak lhal o radaru, až se v hale prášilo. Dodnes se neomluvil – za ty lži.

Datum: 07.11.2012

Vložil: Gratulant

Titulek: Uznání za statečnost

Děkuji panu Neoralovi za jeho hrdinský počin, kdy malý David dokázal porazit Goliáše..
Ještě jednou děkuji a kéžby takových osob bylo v našem státě více.. Mějte se.

Datum: 08.02.2013

Vložil: Jan Neoral

Titulek: Re: Uznání za statečnost

Pro "Gratulanta": Já děkuji za uznání - ale je nutno říci, že já jsem se jen snažil vysvětlovat a sdružovat lidi k odporu proti tomu radarovému monstru - právě proto, že asi v celém okolí Brd mám já právě shodou okolností pětileté vzdělání v oboru sdělovací elektrotechniky, šíření elmg. vlnění a radiolokace. A proto jsem mohl, na rozdíl od Parkanové, Vondry, Bursíka, Topolánka, Kateřiny "Biomasové", Cyrila Svobody, Martina Bartáka, Jeho Povýšenosti Knížete Šláfenberga a dalších (kteří nás zásobovali naprostými nesmysly a lžemi o radaru), uvádět fakta. Takže uznání patří ne mně, ale těm ca 70 procentům českých lidiček, kteří našli odvahu postavit se aroganci moci a jejím výhrůžkám.

Přidat nový příspěvek