Informace o mně

   Maturita na JSVVŠ (tehdy jedenáctiletka, dnes gymnazium. Liší se to jen v tom, že tehdy bylo naše školství opravdu kvalitní, na své vzdělání jsme mohli být hrdí. Tehdy to bylo o vzdělání, o vědomostech. Dnes je to víceméně o penězích, vědomosti jsou podružné. 

(Snímek nalevo je z gymnazia. Štíhlý chlapec s černými vlasy - kdeže ty loňské sněhy jsou)?

   Pak vyučen elektromechanikem. Následovalo pětileté večerní studium na SPŠE, obor sdělovací a frekvenční elektrotechnika a radiolokace, zakončené druhou maturitou. Tři roky dálkově postgraduál - ekonomika a organizace údržby v podnicích. Dva roky ČVUT, elektrotechnika.

   Donedávna radioamatér, OK1SNJ. Platný řidičák až po kategorii C včetně, propadlý řidičák na tramvaje a trolejbusy. Propadlý pilotní průkaz na větroně a motorové L13SE a L13SW. To slovo "propadlý" je proto, že v penzi už člověk samozřejmě nejezdí ani jako řidič tramvaje, trolejbusu, a z důvodů finančních už ani nelétá jako pilot - i když v mém případě by mi to zdraví dovolovalo.

   Jako památku mám "Průkaz způsobilosti k vedení převozních plavidel na vodních cestách ČSR", s obrovským státním znakem, vydaný v roce 1981 Státní plavební správou. To si schovávám jako raritu, na to bych i v penzi snad ještě prostředky měl (haha...).

   V Trokavci jsem od září roku 1999. Vždycky jsem si přál bydlet mimo města, mimo tzv. klasickou "civilizaci". Domnívám se totiž, že negativa, působící na  člověka v těchto anglomeracích žijícího převyšují vše to, co mu může  "civilizace" (jak již dnes skoro s nechutí říkám), nabídnout. Jsem v těsné blízkosti lesů,  je tu čistý vzduch, málo lidí, už bych neměnil. Jsem v důchodu - a jsem pánem svého času. Mohu si navečer sednout na okraj lesa - a když vydržím tiše a je dobrý vítr, uvidím stádečko vysoké, která na louku vyšla povečeřet...
   Nebo tam vyjdou večeřet kanci (tady velmi přemnožení a agresivní) - a to pak jdu rychle domů večeřet zase já.  

V současné době jsem třetí volební období starostou obce, a od roku 2008 krajským zastupitelem. Nejsem ale v žádné straně, jsem nezávislý. A i když se politiky účastním jen na komunální úrovni (kde se lidé většinou vzájemně znají a denně se potkávají), mívám možnost vidět zblízka, co se děje na  úrovni vyšší - ve stranických kuloárech, v parlamentu, senátu a ve vládě. 

   Ke křídlům jsem poprvé  "přičichnul" v osmnácti. Mým snem bylo létat také jako vojenský pilot, jako strýc - tak jsem v Olomouci, po dovršení sedmnácti let,  začal dělat základní předvojenský pilotní výcvik. Podepsal jsem vojnu na "tryskáčích" na 6 let, prošel třídenními lékařskými zkouškami na leteckém ústavu v Praze, elementárním výcvikem na dvojplošnících C-104 – jenže po nějakém čase vojáci zjistili, že "si hřejí hada na svých prsou". U vědomí toho, že můj strýc byl západní válečný stíhač a v roce 1950 uletěl před hrozbou pronásledování a zavírání západních letců s Dakotou do Německa, vyrazili se mnou dveře. A ještě jsem mnoho let měl problémy, že jsem jim Vítka zatajil. Nedovolili mi udělat si průkaz ani na větroně - nakonec, co kdybych jim s plachťákem "Krajánkem" uletěl přes Atlantik do USA, ne?
   Naštěstí ale přišel rok 1989 - hned nato jsem se zapsal do pilotního kurzu a začal znovu. Nejdříve na větroních, později  na už citovaných L13 SE a SW. Nalétal jsem celkem přes 450 hodin, a než jsem mohl jít dál, na větší stroje, šel jsem do důchodu. Zdraví sloužilo a slouží dodnes - ale musel bych pobírat důchod třeba v Arizoně, jako můj strýc Angetter, abych mohl létat dál...

(Snímek vlevo je z období 1993, starty s Blaníkem L13 na Letkově. Napravo je typ dvojplošníku C-104, dnes již historický, na němž jsem začínal jako žák před asi jednapadesáti léty).

 

Kdeže loňské sněhy jsou...

  Trokavec je minulostí. Necelá tři volební období (od dubna 2004 do léta 2012), jsem v  Trokavci pracoval, jsa už v důchodu, jako  neuvolněný starosta. Poslední čtyři roky také jako krajský zastupitel plzeňského kraje. Při svém nástupu jsem lidem v obci slíbil, že zajistím především vybudování obecního vodovodu, na jehož výstavbu se čekalo snad již tři desítky let. Povedlo se, Trokavec má dnes vodovod s vlastním zdrojem a vodojemem. Měl jsem štěstí, že jsem měl (zejména od posledních  voleb) pracovité zastupitelstvo. Udělali jsme spolu pro obec, mimo vodovodu, i spoustu dobrých věcí. Pomohli jsme i zamezit výstavbě nesmyslného a nebezpečného amerického radaru mezi brdskými obcemi.

     Ovšem – dovršil jsem sedmdesátku a řekl si, že v tomto věku už je pomalu čas udělat také něco pro sebe a pro toho, koho mám rád – a tak jsem abdikoval  a opustil plzeňský kraj. A naprosto nelituji. Ze tří stran hluboký les, od jara do podzimu můžeme snídat, obědvat a večeřet na terase mezi jehličnany, pod širým nebem. Přestal jsem se večer dívat na zprávy, nečtu denní tisk, sem tam se podívám na internet, zda jsme ještě republika, nebo už monarchie či diktatura.

         Jen ještě na venkově a v malých obcích, kde lidé mají své zastupitele pod přímou kontrolou a kde hrozí, že při nepoctivé hře či rozkrádání může komunální politik v místní hospodě večer „dostat přes držku“, se dá snad ještě věřit tomu, že tito zastupitelé pracují pro lidi. Je to dáno i tím, že neuvolněného starostu s jeho směšnou odměnou a zejména  obecní zastupitele s odměnou tří, čtyř stovek měsíčně může jen hloupý člověk podezřívat ze snadného obohacování se.

         Na magistrátech měst a výše už to neplatí, politika se tam stala výnosnou činností. Jsem znechucen, když vidím, jak se mezi sebou perou už nejen strany, ale i funkcionáři ve své vlastní straně. Lži, pomluvy, prospěchářství, hrabání pod sebe…a co je nejhorší: už dávno jim přestalo vadit, že se na to lidé dívají a že  jsou rozezleni do té míry, že už ani k volbám nejdou.

     „…hle jak se perou…“ zpíval po listopadu Karel Kryl. A je to daleko horší, nežli kdy on si představoval. Na všech radnicích teď po volbách 2014 probíhají boje o moc. Jedna strana vyšachovává druhou, na několika místech  je dokonce třeba ČSSD ochotna sestavit koalici s TOP09 (s Kalouskem!), či dokonce s ODS, jen aby ze sedla vyhodila ANO. Jaký má potom význam, že například ANO vyhrálo v daném místě volby, když se spojí proti němu v podivném „vyčůraném“ koaličním svazku odvěcí rivalové s protichůdnými programy, jako je ČSSD, ODS a TOP09, ač na pozici vládní tvoří ČSSD a ANO koalici? Politická prostituce. Touha po moci, po snadných penězích. Bez rozdílu dnes už ve všech stranách.

     Kocábka se stěží v peřejích drží nad vodou, teče do ní. Namísto pumpování vody se posádka mlátí po hlavách vesly a své protivníky chce dostat přes palubu.

Tak – tím jsem jen chtěl říci, že už nejsem v Trokavci.

 

Z médií:

Rokycanský a Plzeňský deník: 

                                 Neoral končí. Odchází z kraje   (22.6.2012)

Trokavec – Nejznámější tvář boje proti americkému radaru v Brdech končí. Starosta Trokavce Jan Neoral abdikoval ve čtvrtek večer při zasedání zastupitelstva na svůj post.

„Důvody jsou rodinné a osobní. Budu odcházet z tohoto regionu," uvedl muž, který je zároveň zastupitelem Plzeňského kraje. Právě odpor proti umístění vojenského zařízení na kótě 718 ho zviditelnil natolik, že v dresu ČSSD obdržel množství preferenčních hlasů.

Ve své vesničce Neoral starostoval dlouhá léta a loučí se s nádechem nostalgie: „Děkuji všem zastupitelům bez výjimky za spolupráci, která byla do posledního okamžiku výborná. Všichni jsme společně táhli za jeden provaz. Žádná politika, jen práce prospěšná obci. Nejdůležitější akcí bylo například vybudování vodovodu," připomněl končící starosta. Prostřednictvím Rokycanského deníku přeje zastupitelům i všem obyvatelům Trokavce, aby se i nadále cítili ve své vesničce dobře.

**********************************************************